top of page
Bastet.jpg
Catina.jpg

HRÁČ: Haven

BOŽSKÝ RODIČ: Bastet

DATUM NAROZENÍ: 6. 12. 2001

POSTAVENÍ: Kněžka

KA: Levhart sněžný

PŘÍCHOD DO TÁBORA: červenec 2019 - 0 let služby

FACECLAIM: Margot Robbie

CATINA HARI BELMONDO

VZHLED

Stačí jediný pohled na tuto mladou slečnu a každému je hned jasné, že si na svém vzhledu dost zakládá. Neexistuje den, kdy by Cat nepřišla mezi ostatní v bombovém outfitu, pěkně namalovaná a s jiným účesem, než měla včera. Pečuje o sebe, každé ráno a večer provede svůj pleťový rituál, aby žádný uhřík nepošpinil její pleť. Zatím jí to tak vychází, nikdy neměla žádné problémy s tím, že by vyšla z domu a nevypadala dokonale. Ráda se o sebe stará, zajímá se o módu a samozřejmě ví, co může nosit a co jí sedí. A Cat má ten dar, že má opravdu dobrý vkus a vypadá dobře ve všem, co si na sebe vezme. Je na sebe ale i hodně přísná, nedovoluje si pohodlné ale neznačkové věci. Co se týče jinak módy, hodně si dopřává a je schopná utratit opravdu hodně za jediný den. Ona ale nenosí věci, které jsou obyčejné. Ráda nosí kousky vyzývavé, protože ví, že si to může dovolit. Ví, že vypadá tak, že může sem tam odkrýt kousek kůže a moc ráda pak pozoruje, jak se za ní všichni otáčí a jak si mezi sebou šeptají. Cat má dobrou postavu. Není zase tolik vysportovaná, aby byla svalnatá, a určitě nemá vychrtlou postavu jako modelka. Ale nemá na sobě ani špíček navíc, to by si žádný nedovolil. Sporty Cat zase tolik nebaví, ale ze společenského hlediska vždy bylo potřeba, aby se sebou něco dělala. Nejdřív začala hrát s tetou tenis, to už jako malá. Prý na to ani neměla talent, ale stejně se dokázala vypracovat na průměrného hráče. Pak přišla škola a s ní gymnastika a roztleskávačky. Tady teprve zazářila. Vůbec nevadilo, že se do té doby gymnastice a akrobatice vůbec nevěnovala, byla fakt talent. Ohebná a vždycky dopadla tak, jak měla. Jako kdyby vždycky dopadla na všechny čtyři. 
Cat měří skoro metr sedmdesát a ani to jí nebrání často nosit podpatky. Má poměrně přitažlivou tvář orámovanou blond vlasy, které jí sahají někam pod lopatky. Kořínky má sice občas tmavší, což je většinou v zimě, ale sluníčko z nich tu barvu vždy rychle vytáhne. Má také tmavé obočí, z něj sluníčko už nic netahá, ale Cat je za to ráda, protože takhle alespoň nějaké obočí má. To si moc často nemaluje, jenom pokud má pocit, že jeho barva slábne nebo se připravuje na nějakou událost, kdy je dobré jít v plné večerní. Její oči jsou hodně zajímavé. Nejčastěji popisuje jejich barvu jako šedivou, protože už rezignovala na to vysvětlovat, že občas se zdají trochu do modra a další den jsou oříškově hnědé. Záleží na úhlu pohledu. Když se má ale stát, že by se měla přeměnit na kočku, jako první se jí začnou měnit oči. Několik minut před zbytkem těla, pravé oko má žluté a levé pronikavě modré. To samé když se navrátí do své lidské podoby, oči takové ještě chvíli vydrží. To samé se děje, když se jí zdál nějaký sen, ve kterém ťapkala po všech čtyřech a lezla po stromech a měla nezvyklou potřebu lovit myši, ráno pak každé její oko vypadá jinak.

POVAHA

Catina Belmondo vyrůstala ve světě, kde už od svého útlého dětství věděla, že má nějakou cenu. Takže už od svého útlého dětství věděla, jak se má chovat a jak má očekávat od ostatních, aby se chovali k ní. A když nenechá ostatní, aby byli sami sebou, nastávají problémy.
Cat si hodně rozumí se svými kamarády, má jich docela dost. Je přátelská, nebojí se mluvit před lidmi, nebojí se mluvit první, vlastně to vypadá, že se nebojí ničeho. Lidí určitě ne. Ráda člověka pochválí za to, že mu to dneska sluší nebo že něco udělal se svým obočím. To vypadá mile a nevinně, jenže často to není pravda. Cat umí být falešná a rozhodně jí nevadí zalhat. Milá je zpočátku ke každému, dokud jí ostatní nepřestanou nudit nebo se neusnese na tom, že zkrátka nepotřebuje mluvit s někým, kdo si neumí sladit oblečení nebo zkrátka není tak oblíbený člověk. Dokáže se zalíbit každému, ale nikdo nikdy neví, jak na tom u ní vlastně jsou. Ráda ostatní ovládá, vždy byla zvyklá na to, že je populární a že ji ostatní obdivují a chtějí být jako ona – alespoň v takové představě vždy vyrůstala – takže si užívá tu moc, kterou má. Společnost ostatních lidí je pro ni to pravé, baví ji, když na ni všichni vidí. Bez těch ostatních by pro Cat nebylo možné existovat. Ráda o sobě přemýšlí jako o zástupci svého lidu, na který musí dávat pozor, jelikož jí už od malička vtloukali do hlavy, že je zkrátka lepší než někteří lidé. Také ale nemusí být pořád úsměvavá jako obrázek, když má horší náladu nebo když si jde za svým, je lepší se jí klidit z cesty, protože to z ní srší blesky.
Nesmíme si ale udělat obrázek zlého člověka, to Catina není. Umí být skvělá kamarádka, ale její opravdoví přátelé je úzký kroužek těch nejlepších lidí, které si sama vybrala. Nemůže se kamarádit kde s kým. Jakmile pro ni něco znamenáte, už si to v hlavě přehodí a není na prvním místě ona, ale její přátelé. Těm není schopná zalhat a pravděpodobně by za ně položila i život a co víc, i svou důstojnost. A to je pro Cat nejdůležitější věc. Často je také používá, aby s nimi mohla mluvit o ostatních lidech, rozhodně z ní její přátelé nedělají žádného anděla. Ovšem i s lidmi, se kterými se cítí na stejné úrovni, má potřebu se cpát dopředu. Ani ne tak že by chtěla rozhodovat o organizačních věcech, ale spíš, aby bylo jasno, že ona je klíčem k lepšímu světu. Sebevědomí má Cat na rozdávání. Nikdy to ale nebrala jako špatnou věc. Ještě nikdy se jí nikdo nepostavil, všechno bylo vždy po jejím. Jasně, občas se pohádala se svými kamarádkami, ale po týdnu, co se nebavily, vždycky za ní přišly ony. Catina tedy není vůbec zvyklá prohrávat a nedá se přesně předpovědět, jak bude reagovat, až se to stane.
Má takovou speciální vlastnost, že všechny kolem sebe dokáže vytáhnout docela nahoru. Očekává od nic to nejlepší a většinou se lidé kolem ní snaží, aby se jí zalíbili. Dokáže je dobře motivovat a umí všechny postrčit dopředu. To umí udělat i se sebou. Ví, kdy má komu věřit a kdy se kdo na co nejlépe hodí. Docela hodně mluví a občas už si její okolí říká, jestli by také neměla chvíli mít pusu zavřenou. Dokáže být opravdu otravná. Není zvyklá přijímat rozkazy. Na druhou stranu umí lidi komandovat a jde jí to, ale když má být v té druhé pozici, musí slyšet alespoň jedno "prosím", aby vůbec začala přemýšlet o tom, jestli to udělá. To se ale týká lidí, kteří jsou na tom stejně jako ona, ve škole sice měla čas od času problém s autoritami, ale když po ní chce něco vyučující, nemá s tím zase takový problém. 
Nemá ale zlotřilou potřebu dělat ostatním naschvály a snažit se je ponížit. Pokud jí někdo vadí, to se stává často, jednoduše ho přehlíží a nevšímá si ničeho, co daný člověk dělá. A když je pro ni někdo otravný, klidně mu to řekne. Vyřeší to s ním, pak o tom ještě dva týdny mluví před svými kamarádkami, pak to konečně vypustí z hlavy, ale nevypouští pomluvy mezi ostatní lidi a nechává je být. Zase tolik se do života ostatních nemontuje. Když se ovšem cítí ohrožená, zvlášť když nějaká jiná holka vypadá, že by ji mohla nahradit, už se ani nesnaží být milá. Tedy, má speciální proces, nejdřív se snaží se skamarádit, čímž o člověku zjistí co nejvíc informací a pro jistotu si najde pár slabin. Když tohle nevyjde, umí udělat člověku ze života peklo, od zlých pohledů přes roznášení pomluv jako malá holka, ale od tohoto stádia ji drží její kámoši. Ona totiž Cat pak nemyslí na nic jiného a není s ní tolik zábavy. Slabiny má zjištěné i u svých kamarádů, ale ty by nikdy nezradila, takže i kdyby ji mučili, nevyzradila by tajemství svých nejbližších.
Cat má těch negativních stránek osobnosti plno. Neumí přijímat kritiku, a i když se snaží vypadat nad věcí, vždy se jí to velmi dotkne a její zloba pak vyvře na povrch. Umí ale dobře ohodnotit sama sebe, nějaké menší výtky možná snese od těch jí bližších lidí. Je zvyklá dát do svého výkonu všechno a nikdy nic nefláká. A je zvyklá na dobré výsledky. Ve škole třeba i předstírala, že něčemu nerozumí, i když chytrá je dost, aby ji nějaká škola nezajímala. Jenom musí dbát na to, aby v očích ostatních nevypadala snad jako nějaký šprt. Jde si za svým cílem a vzhledem k tomu, že je hodně orientovaná na lidi, používá ty kolem sebe, aby z toho měla prospěch i ona. I její nejbližší kamarádi musí mít co nabídnout, není s nimi jenom proto, že jí jsou sympatičtí. Na první pohled je Cat super, zdá se milá a pozorná, pak ovšem člověk zjistí, že je ve skutečnosti mrcha a už tak super není, ale její přátelé ví, že tam pro ně vždycky je. Sice ráda mluví o sobě, ale sem tam si najde čas i na ně. Cat věří tomu, že k ní ostatní vzhlíží, což ji na jednu stranu dělá neskutečně povrchní, ale na druhou jí to dělá i odvážnou, nemůže nechat svoje lidi trpět.
Cat je společenská osoba a umí se před ostatními chovat. Umí si taky hodně stěžovat, ale nikoho nepustí úplně k sobě. Když je sama, propadá se do melancholických stavů, je hodně náladová a při sebemenším vyrušení se naježí a vystartuje – jako kočka. Nesvěřuje se nikomu se svými problémy. Vždyť by si tím zničila tu imidž někoho naprosto dokonalého. Pokud ji něco mrzí, je smutná, bojí se, žárlí, je sama. Když je s lidmi, uvidí ji mračit se jenom pokud mluví o někom jiném, když mluví o sobě, všechno je v pořádku. Ještě nikomu nikdy tak nevěřila, aby byla schopná se otevřít naplno a ukázat, že i ona si sama sebou občas není jistá. Vždy se tváří, že má všechno pod naprostou kontrolou a že všemu rozumí, ale když ji něco zasáhne, je to malá holka, která neví, co má dělat. A nedokáže si nechat pomoci, radši je na všechno sama a radši si i prožije něco nepříjemného, než aby přiznala svou slabost.

HISTORIE

Grey Belmondo byl vysoce postavený obchodník, dědic otcovy firmy, obyvatel Silicon Valley, milovník starých filmů a docela záletník. Rád si zašpásoval s kde kým a když se to nějak zvrtlo, většinou té holce zaplatit potrat a pak jí ještě zaplatil mnohem větší balík, aby o tom pomlčela. Pak si jednou zašpásoval s docela ohebnou kráskou, kterou pak docela dlouho neviděl a upřímně, zapomněl na ni, než se po osmi a půl měsíce objevila ve dveřích jeho nepříliš skromného domu s takovým malým uzlíčkem. Hned mu bylo jasné, že už je sakra pozdě na potrat. Myslel, že se nějak domluví na tom, že prostě bude platit alimenty, že mu dá číslo účtu a pak to už víckrát nebudou řešit, možná, jestli to dítě bude chtít, tak dorazí na jeho imatrikulaci a podá mu ruku, ale víc si svoje otcovství nepředstavoval. Přeci jenom, řídil velkou firmu a neměl na rodinu čas. Se svou matkou se viděl pouze na Vánoce a se svou sestrou občas skypoval, jenom aby se zeptal, jak se jí v Austrálii na studiích daří. Jenže dostal uzlíček do ruky a ta holka někam zmizela, ani se nenadál. Nikdy dítě v ruce neměl, ani jeho mladší sestru mu rodiče nepůjčili. Prvních pár hodin byly ty nejdivnější, co kdy ve svém životě zažil. Pak to dítě začalo konečně brečet, asi mělo hlad nebo udělalo bobek, tak zavolal jedné uklízečce, která mluvila především španělsky, aby se o to postarala. Pak si nalil skleničku whiskey a když mu došel led, kopl do sebe celou láhev.
Ráno se tedy seznámil se svou dcerou. Vždycky si myslel, že bude mít syna, aby mu pak předal firmu a pár chlapských rad. Kdyby tedy někdy plánoval děti. Vzal si na týden volno v práci, což nikdy předtím neudělal, a začal přemýšlet, co si teď počne. Zavolal sestře, která mu to vzala, i když u nich bylo pozdě v noci, a stručně jí vysvětlil, do jaké patálie se dostal. Ona byla první, kdo navrhl, že by měl možná holčičku pojmenovat, a když se k tomu Grey, který si otevřel novou flašku, neměl, udělala to ona. Catina Hari jí přišlo jako kouzelné jméno a ta holčička, kterou viděla přes kameru, se na ní tak kouzelně usmívala, že to v Carolyn Belmondo probudilo mateřské city. Ale obraz přes počítač jí nestačil, rozhodla se dostudovat dálkově a přijet zpátky domů. Greye čekalo ještě čtrnáct hodin, než se záchrana objeví. V těch čtrnácti hodinách musel to dítě čtyřikrát nakrmit a pětkrát přebalit. Když přebaloval popáté, už mu to docela šlo. Pak nechal dítě hlídané uklízečkou a jel vyzvednout sestru na letiště. Samozřejmě neřídil on, měl v krvi docela dost alkoholu, možná, kdyby řídil sám, dojel by. Jeho řidič nezvládl nějakou zatáčku nebo co, Grey moc nedával na cestu pozor, a auto se zřítilo mimo silnici, několikrát se překulilo a zastavilo se až o dobrých dvanáct metrů níže. Grey, který moc nedával pozor na cestu, protože se zabýval další lahví alkoholu, ho na sebe při kutálení celý vylil, pak byl ještě chvíli při vědomí a docela jasně věděl, že se stalo něco strašného, ale chyběl mu strach a nějaké logické uvažování, že by se měl dostat do bezpečí. Pak auto vybuchlo. 
Carolyn se o smrti bratra dozvěděla o několik hodin později, měla tušení, že se něco stalo, když pro ni nepřijel, ale zase tolik to neřešila a vzala si taxík. Zkusila mu zavolat a když jí to hodilo do hlasové schránky, vypnula si mobil na zbytek dne. Cestou k němu domů sice viděla nějakou nehodu, kdy auto sjelo ze silnice, bylo tam hodně záchranářských aut, ale limuzínu svého bratra nepoznala. Přijela k němu domů a hned běžela najít malou Catinu, která jí přišla neskutečně roztomilá a skoro začala bratrovi závidět, že už má děti. Pak si zapnula mobil a zavolala jí matka, že Grey je mrtvý, pak přišel právník a řekl jí to ještě jednou. Chvíli na malou Cat zapomněla a nějaký čas se jí to snažila dávat za vinu, ale pak toho nechala a zařídila si opatrovnictví. Podle závěti získala firmu a ke svému už tak nemalému jmění se přidalo ještě to jeho. Prodala jeho barák a přestěhovala do trochu většího, začala řídit firmu a docela slušně vydělávala.
Cat tedy konečně získala nějakou rodinu. Když jí bylo pět, byla na tetině svatbě, když si brala strejdu, rozhazovala všude okvětní lístky a pak je oba držela za ruku na fotce. Tak dostala i tatínka. Často se stávalo, že jim oběma říkala mami a tati a nikomu to nevadilo. Postupně s tím přestávala až jako větší, i když je jako svoje rodiče nikdy brát nepřestala. Už jako malá se dostala mezi smetánku mezi dětmi, hrála si vždy s těmi, co se také narodily do dobré rodiny. Měla školku, kde se ročně musely platit docela velké peníze. Její máma měla pocit, že by jí měla dopřávat to nejlepší, aby se Cat vzpamatovala ze smrti otce i z toho, že její skutečná matka ji dala pryč. Catině to ve skutečnosti bylo dost jedno, nikdy se na ně neptala a rozhodně neměla potřebu se o nich něco dozvídat, zvlášť, když dva rodiče měla a byla s nimi nadmíru spokojená. Vyrůstala v dobrém prostředí, základku zvládala v pohodě, našla si tam i pořádné kamarády, hlavně novou holku ve škole, Tanyu. Doma byla spokojená, chodila plavat do bazénu, když bylo teplo, tak do toho venkovního a když bylo chladno, tak do toho vnitřního, učila se s mámou hrát tenis a její táta ji zase seznámil s ježděním na koni. Z toho hned napoprvé spadla a zlomila si ruku, tak pak chvíli koně nechtěla ani vidět, než si řekla, že to zkusí podruhé, to z něj nejen spadla, ale ještě jí kopl do břicha a ona si tři týdny poležela v nemocnici s roztrženou slezinou, pak taky musela chvíli mít pauzu od nějakých namáhavých činností, což využila k tomu, aby se o ní všichni v jejím okolí starali a ona nemusela dělat nic. Zdravotní stav se totiž dá použít jako dobrý důvod k tomu, abyste všechny ostatní ovládali. Tatínek jí za ten úraz pořídil konečně domácího mazlíčka. Cat si vždycky přála nějaké zvíře a za městem měli jenom ty blbé koně, chtěla nějaké zvíře doma. Vždycky jí to zakázal, že se o to nebude starat, ale jakmile se vlastně jeho vinou tomu dítěti stal úraz, naprosto otočil. Dopřál Cat, co jí na očích vidět. Takhle dostala svou první kočku, Avu, se kterou si začala hned rozumět. Nikdy nechtěla psa, vyloženě chtěla kočku. Nějak se jí vždy líbily víc.

Jenže zatímco ležela v nemocnici a neskutečně se tam nudila, její nejlepší kamarádka měla svoje vlastní problémy - proto ji nebyla navštívit. Tans se víc zamotala s koníčkem své starší sestry a dostala se k drogám. Cat vlastně nikdy nevěděla, co to přesně bylo, protože se v tom nikdy nevyznala a doteď moc informací nemá, jenom už jí od malička rodiče vštěpovali do hlavy, že drogy ne. Ale když jí Tans něco nabídla, zkusila to. Bylo jí pak strašně špatně a třikrát se pozvracela, než šla domů. A tam to hned vyžvanila rodičům. Nikdy před nimi nic neskrývala a nedokázala by udržet tajemství, navíc jí bylo pořád špatně a potřebovala, aby jí teta zachumlala do postýlky a strejda aby jí k posteli přinesl kýbl, aby nemusela běhat na záchod. Cat tím nemyslela nic špatného, ale její rodiče se rozhodli jednat tak, jak by se zachoval pravděpodobně každý rodič. Řekli to rodičům Tats a ti už to řešili s ní. Cat dostala od tety a strejdy strašně vynadáno a pár dní s nimi nemluvila, než se to spravilo. Horší to ale bylo k Tanyou. Trvalo jim mnohem déle, než si k sobě zase našly cestu a než se z nich znovu staly nejlepší kamarádky.
Zase rostla a její teta jí začala brát víc do společnosti. Vypadalo to tak, že Cat jednou zdědí firmu a bude stát na jejím místě. Její rodiče spolu žádného potomka neměli, i když se snažili. To bylo Cat ještě málo, tak sedm, když viděla, že máma každý večer brečela, a i že táta byl celý mimo, když se zeptala, co se děje, tak jí nic neřekli. Když jí bylo patnáct, zeptala se znovu, a teta jí vysvětlila, že doktoři jim řekli, že ona nikdy vlastní dítě mít nebude. Že Cat milovali a milují, ale chtěli pro ni i malého sourozence. Ale nemohli, proto byli oba tak smutní. A firma měla přijít Cat, tak se teta postarala o to, aby ta holka věděla, jak se slušně chovat, jak se oblékat a jak zkrátka vypadat už na první pohled, že je lepší. A neustále jí to opakovala. Její výchova nebyla moc cílená a Cat si pak mohla dopřát všechno na světě, byla bohatá, dobře vypadala a byla oblíbená. To dítěti docela rychle stoupne do hlavy. A nikdo jí hlavně neodporoval, takže nikdy ani neměla možnost si uvědomit, že možná tohle není ideál. Jediný, kdo se k tomu přiblížil, byla její kamarádka Tanya. Ta s ní zůstala i na střední a holky si začaly rozumět tak, že byly nerozlučitelné. I když občas mají nějaké malé neshody, Tans je její největší srdíčko a bere ji spíš jako sestru.
Na střední byla Cat opravdová královna. Byla oblíbená, zvládala školu, ale ne tak, aby si všichni mysleli, že se denně učí. Podporovala sportovní týmy a zkrátka to měla dobré. S Tans měly ještě další kamarádky do té party, ale s nikým už si tam nerozuměla tak jako s ní. Cat se vždycky zajímala o módu, umění, ale také ji bavilo zkoumat takovéto magično, tady se ráda vracela k Egyptu. Ačkoliv nikdy sama na nějaké bohy nevěřila, bavilo ji se v tom hrabat a prohlížet si staré knížky. Ale to všechno docela v tajnosti, protože by to s její pověstí udělalo hodně udělalo.
Cat o svém původu nikdy moc nevěděla a nikdy ji to moc nezajímalo. Nevěděla ani nic o původu svojí nejlepší kamarádky. Proto se nejdřív urazila, když jí Tans přišla říct, že slyší hlasy a že jí říkají, že je dítě nějakého boha a že má někam odejít. Jasně, bála se o ní, ale také se sama sebe ptala na to, proč třeba ona není dítě boha. Hodně jí záviděla. Jenže se víc a víc začínala bát o svou kamarádku, protože i Cat je někde hluboko dobrá kamarádka. A čím víc se o ní bála a byla nervózní, protože to taky mohla být nějaká nemoc, při které se slyší nějaké hlasy, jenom si nikdy nepamatovala, která to byla. Když už jsme u toho, kdyby se provalilo, že se kamarádí s někým šíleným, hodně by to poškodilo její pověst. Ale netrvalo dlouho, a i k ní ve snu někdo sestoupil. Dostala místo, kam se musí dostavit a docela málo informací. Moc to nechápala a první den si myslela, že je to spíš reakce jejího organismu na to, že její kamarádka upadá do bláznovství. Hlavně to nikomu neřekla, aby i ona sama neměla nakročeno do blázince. Tak probíhal první den, kdy se vůbec nesoustředila na to, co dělá. Ovšem konečně si holky promluvily o tom, že se jim to oběma nějak nezdá. A taky je nenapadlo nic lepšího než že by to místo, které obě měly stejné, měly prozkoumat. Co kdyby šlo o nějakou ulítlou pozvánku na ještě větší akci, než je Coachella. Alespoň to si Cat přála.
Tetě a stejdovi řekla, že si dává dovolenou. Škola skončila a místo toho, aby řešila nějaké další vzdělání, radši se flákala doma a na večírcích. Že jede prozkoumat další části světa. Což nebylo tak úplně pravda, protože ze San Francisca je to do Santa Rosy co by kamenem dohodil. Takže holky alespoň nemusely cestovat dlouho, než se dostaly na ostrov. Upřímně, Cat byla opravdu zklamaná, že se nejedná o Coachellu, ale nějak přijala ten fakt, že tu teď zůstane a uvidí, jak se jí tady bude líbit.

DOVEDNOSTI

SÍLA

RYCHLOST

OBRATNOST

VÝDRŽ

MYSL

PSANÍ HIEROGLYFŮ

UMĚNÍ

RITUÁLY

LÉČITELSTVÍ

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

BOJ BEZE ZBRANĚ

BOJ S MEČEM

BOJ S KOPÍM

BOJ SE SEKEROU

BOJ SE ZBRANÍ

STŘELBA Z PRAKU

STŘELBA Z LUKU/KUŠE

STŘELBA Z PISTOLE

STŘELBA Z BROKOVNICE

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

SCHOPNOSTI

SHAPESHIFTING

PHOTOKINESIS

BOND

SHIELD

▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

KA

BLACK

DRUH: Levhart sněžný

POVAHA:

Black je majestátní zvíře. A majestátně se i chová. Většina věcí ho nezajímá a jenom nad nimi ohrne nos a dál nekouká. Zakládá si na svém pohodlí a také na tom, aby měl vždy vyčesanou srst a aby o něj bylo vždy dobře postaráno. I když je Ka a nic z toho nepotřebuje. Mluví jenom pokud musí a dává si pozor na správnou mluvu a držení těla. Zkrátka je to taková převtělená starší dáma, která má dobré vychování a když ji něco urazí, tak říká především "no toto". Když už něco pronese, je to velmi chytré, stejně jako se Black celou dobu tváří, že ví všechna tajemství světa. Cat a Black jsou si v mnohém podobní, jenom Cat je mladší a energičtější. Jejich společný vztah je založen na tom, že se oba dva respektují a trochu se oba toho druhého bojí. Jsou spolu jinak ale v pohodě, i když nejsou zrovna ten pár, který bez sebe nevydrží a musí všude chodit spolu a spát spolu v posteli, ale když spojí své síly, jsou nepřekonatelní.

000844f9b2d2cbf33014079a1d5ee85d.jpg

MAJETEK

• Gladius s čepelí z božského bronzu

• Bič

LEKCE

Zatím žádné.

VÝPRAVY

Zatím žádné.

GALERIE

bottom of page