TÁBOR NILU

Melanie je jedna z těch holek, které by měly na instagramu spoustu followerů. Hezký symetrický obličej s rysy, jež do sebe krásně zapadají a celkově tvoří pohlednou mladou dámu. A ačkoliv ve škole měla našlápnuto k tomu, aby patřila mezi populární partu slepic, nikdy tam nechtěla. Z domova si každý den odnášela onen přístup plný nenávisti ze strany svého otce, jemuž dlouhou dobu nerozuměla, a tak se přílišné pozornosti spíše stranila, než aby ji vyhledávala. I přesto si našla okruh přátel, se kterými se spíše nazývali smečkou než partou, ač jen z legrace. Až později pochopila, jak moc to pro ni bylo pravdivé.

Nedá dopustit na své vlasy, bere je jako svou největší přednost. Hebké vlny jí splývají až po lopatky, a i když to může znít trochu zvláštně, chovají se jako chameleon. Když svítí slunce, její vlasy září skoro do zrzavých odstínů, ale když je zamračeno, vypadají spíše jako tmavé lokny se světlými melíry. Nikdy si je však nebarvila, to vše se děje samo od sebe. Někdo má zvláštní vícebarevné oči, pro ni to jsou vlasy. Oříškově hnědé oči bývají plné jiskřiček, jež napovídají, že tahle drobná osůbka je plná života a hodlá vás svou pozitivní náladou nakazit, nebo se o to alespoň pokusit.

Není moc cvičební typ, nesnáší posilovnu, kde to podle ní hrozně smrdí, a než aby cvičila doma či sama od sebe, si radši najde nějakou příjemnější aktivitu. Je tedy trošku líná, ale naštěstí má dobré spalování a tělesnou konstrukci, které jí dovolují mít hezkou figuru i bez toho. Její vlastní tělo je ovšem něco, s čím zápasí odjakživa. Může se vám zdát, že je až příliš hubená, snad i trochu vychrtlá, útlý pas, malá ramínka, zadek téměř žádný. Před pár lety měla jednu z těch fází, kterou si projde snad každá dospívající dívka – týdny, kdy se snažila nejíst, protože si v porovnání s modelkami v časopisech připadala tlustá, pak však zjistila, že nejíst se jí nelíbí, a tak naopak zkoušela přejídání se a následné zvracení. Jenomže to jen způsobilo to, že byla věčně unavená, byla jí zima a na nic se nesoustředila. A ačkoliv začala znovu normálně jíst, už se jí nepodařilo přibrat zpět na svou váhu, kterou měla předtím. Pořád ji ale je za co chytit, rozhodně se nerozpadne, pokud do ní píchnete vidličkou, takže by se dalo říct, že v současné době už je trochu moudřejší a přijala se. To je pravděpodobně vidět i navenek, čiší z ní určitá míra sebevědomí, kterou si tvrdě vydřela. Někoho to může odradit, jiného naopak přitahovat. Nesnaží se zalíbit každému, důležité pro ni je, co si o ní myslí lidé, na nichž jí záleží, protože dávno pochopila, že se nemůže zavděčit každému.

Na plných rtech jí většinu času pohrává úsměv, ať už je to proto, že její Ka zrovna prskal kvůli něčemu, co se mu nelíbilo, nebo prostě jen proto, že má ráda pozitivní myšlenky a úsměv je jejich projevem. Nezatěžuje však svůj obličej make-upem, tou fází si nejspíš neprošla nikdy, preferuje přirozený vzhled. Maximálně ji uvidíte s řasenkou nebo rtěnkou, jinak nic.

Co však chybí na make-upu, si vynahradila tetováními. Ano, i ona podlehla kouzlu kreslení na kůži. Aniž by tušila, co vše v ní je, odjakživa tíhla k vlkům. Brala je jako své spirit animal, a tak se taky jeden dostal na její kůži. Předloktí a stehno jí zdobí vytetované vlčí hlavy. Nejprve začala ve velkém – vlčí hlava spolu s pivoňkami [její nejoblíbenější květiny] a geometrickými prvky – to má na stehně. Podruhé zvolila tetování mnohem menší a jednodušší – prostá vlčí hlava na zadní straně předloktí. Žádná jiná tetování nemá. Ani piercingy, roztahováky nebo podobné šílenosti ji nikdy nebraly. Dokonce i místa tetování volila tak, aby je dokázala bez problémů zakrýt. Co se oblečení týče, má ráda skoro všechno. Nejpohodlněji se samozřejmě cítí v džínech a triku, ale ráda nosí sukně, šaty, kraťasy, ráda kombinuje. Drží se spíše neutrálnějších barev než neonové růžové kupříkladu, přesto se v jejím šatníku najdou květinové vzory a veselejší barvy. Co ale neumí, je chůze na podpatcích. Zkoušela to jednou za celý život a poté, co si natáhla šlachy v kotníku, už to znovu zkoušet nebude - je navždy odsouzená k teniskám nebo kotníčkovým botám bez podpatku.

Mel má takovou zvláštní úchylku, kterou na ní lze vypozorovat poměrně snadno. Pořád si prohrabuje vlasy. Možná to souvisí s tím, že na ně a jejich hebkost dbá a tak se ujišťuje, že jsou pořád tak hebké, možná to ale souvisí s tím, že jí často spadají do obličeje. To jsou taková ta normální možná vysvětlení, proč to dělá, ale kdepak. Někdo má cigarety, někdo se dobrovolně práská gumičkou na zápěstí, ale ona se uvolňuje tím, že si prohrábne vlasy. Když je nervózní, snadno to na ní ten, kdo ji zná, pozná – prsty zajede do svých kadeří. Není to sice nic, co by bylo nějak extra otravné, ale ji osobně to celkem rozčiluje. Častým zasahováním a projížděním si tak musí častěji mýt vlasy, neboť se takhle snadno mastí, asi jako když si je člověk pořád tahá nebo se dlouho češe. Kromě toho nosí neustále na krku řetízek s přívěskem půlměsíce, na němž je zavěšen úplněk se siluetou vlka. Co jiného by asi tak mohla mít? Pokud si zrovna neprohrabuje z nervozity svou hřívu, tahá právě tenhle řetízek. Kromě řetízku také ráda nosí prstýnky, ale nikoliv ty obyčejné. Ujíždí na bohém prstýncích. Ne, že by měla prsten na každém kloubu a ideálně ještě mezi nimi, ale v decentní míře je velmi ráda nosí. V letních měsících také ujíždí na dočasných tetováních na hřbetech rukou, připadá si pak děsně exoticky, alespoň dokud nevleze do sprchy a všechno se to nesmyje.