TÁBOR NILU

Noam nesnáší, když někdo naráží na to, že je ještě mimčo a hlavně že je roztomilý. Vzhledově. Uvnitř, hluboko uvnitř, to je kluk, co by rád měl všechny kolem sebe šťastné, chtěl by, aby celý svět byl růžový a nikoho nic netrápilo. A když jsou ostatní lidé s ním, mají pocit, že takový svět kolem něj existuje. A to se Noamovi líbí. Rád dělá lidem radost. Je stejně roztomilý uvnitř i venku. Jenže než se dostanete k tomuto pozitivnímu jádru, musíte se prokousat přes několik tuhých slupek jeho osobnosti.

 

Než se stane, že se Noam začlení mezi lidi, chvíli to trvá. Chvíli trvá, než si najde kamarády a než si zvykne na místo. I když je příjemný a milý a rozhodně umí slušně vystupovat a chovat se jako pravý gentleman, není lehké se přenést přes to, že je zkrátka a dobře upřímný. To není špatná vlastnost, pokud se ovšem nepřežene. A u Noama se přehnala, šeredně. Řekne víceméně všechno, co mu proběhne hlavou. Máte velký nos? Milerád vás na to upozorní. A to není zrovna nejlepší návod na získávání si lidí na svou stranu. Ovšem pokud vás může pochválit, udělá to ještě radši. Rád dělá lidem radost. Ovšem už má problém si uvědomit, že ne všechno by měl říkat nahlas, že některé věci si lidé jenom myslí. Nemá žádné zlé úmysly, jenom byl vychován v přesvědčení, že jakákoliv kritika posune člověka dopředu v jeho vlastním růstu, a to je dobrá věc. Proto ho tak sám dobře snáší a je rád za každou zpětnou vazbu. Pokud ovšem neplácáte nesmysly. Umí velmi dobře zhodnotit sama sebe a zná svoje silné i slabé stránky, proto si zpětnou vazbu za každý čin dá nejprve on sám, protože on lhát nebude. Od ostatních očekává to samé, ale už se naučil, že ne všichni lidé jsou čestní.

 

Pravda je pro Noama na prvním místě. On sám nikdy nelže a i když to může být bolestivé, přizná se, pokud něco provede. Celkově vidí svět hodně černobíle a on si vždy vybírá tu správnou stranu. On chce být tím hodným, to je celá jeho podstata. Proto vždycky dělá to, co je podle něj správné. A to hlavní, co je podle něj správné, je, aby všichni znali celou pravdu, ať už je jakkoliv nepříjemná. Nenechává si tajemství a rozhodně žádné neudrží. A pokud je požádán, aby si nějaké vzal do hrobu a někdo se ho na něj zeptá, nezvládne to, ale předem vás upozorní.

 

Má to s lidmi těžké. Není náročné pochopit, proč není nejoblíbenější osobou na světě. Neustále se ostatním snaží dokázat, že je také hoden přátelství a toho krásného světa, kde všichni žijí v harmonii, takže ve výsledku umí být i docela vlezlý. Nemá problém s emocemi, ale dokáže je odstavit na vedlejší kolej, pokud se má rozhodovat. A občas se stane, že si na ně vzpomene až druhý den ráno. Ale Noam není stroj, který by jenom určoval, co je dobré a co špatné. Nevyřkne verdikt, dokud nemá všechny informace, které může dohledat. Byl by z něj skvělý detektiv. A když dá svoje emoce stranou, může se soustředit na ty cizí. A je empatický. To se rozporuje s tím, že je až tak upřímný, že to může být nepříjemné, ale pro něj je to v obou případech pomáhání lidem, takže zkrátka nevidí, kdy už překročil čáru. Miluje všechna fakta, ale zároveň by chtěl být oblíbený. To se v něm příčí, jestli dávat ostatním druhou šanci, neumí být krutý a mstít se lidem. Celkově si neumí moc užívat a povyrazit si z kopýtka, ale na druhou stranu je nesmírně soutěživý a je lehké ho k něčemu vyhecovat. Umí se přestat hlídat, i když přes svoje nejtvrdší hranice, lhát a něco důležitého zatajovat, nikdy nejde.

 

Noam rozhodně nesedí na zadku a nečeká, až si pravda najde jeho. Je ohromně aktivní, rád zkouší nové věci a neustále musí něco objevovat. Má v sobě hromadu energie, kterou ze sebe musí každý den dostat pryč, aby mohl usnout. Rozhodně se o něm dá říct, že je odvážný. Nejenom odvážně mluvit o tom, co je pravda, i když to nemusí být pro všechny příjemné, ale i opravdu fyzicky hledat. Hodně ho baví sporty, zkrátka rád něco dělá. Také se rád postaví na stranu slabšího. Pokud to není strana, která nemá pravdu. Ale třeba při nějakém pěstním souboji, kde si někdo vyřizuje účty, tam Noam ví, kde je jeho místo. Obě strany musí být v rovnováze, aby svět mohl být v harmonii. A problémy se mají řešit podle pravidel domluvou, jako to dělají civilizovaní lidé. Nejlépe před ním, aby mohl být soudce. Ale Noam je i rád, když může být trochu fyzicky agresivní - když je to samozřejmě dovoleno, proti pravidlům on nepůjde. Když se naštve, nejjednodušší pro něj je to vypustit nějakým pohybem a většinou není tolik klidný, aby si řekl, že si půjde zaběhat. Nejvíc ho samozřejmě vytočí, když mu někdo nevěří. To pak všechno lítá, nadávky a občas i nějaká pěst.

 

Stejně jako se snaží u lidí nebo ostatních polobohů, což je ta jeho humornější a odvázanější stránka, tak se stejně snaží dokázat své matce, že je jí hoden. Nemají spolu ten nejvřelejší vztah, ale stále je pro něj nejvyšší autoritou a Noam nebere svůj původ na lehkou váhu. Proto si hodně zakládá na učení a na tom, aby byl ve všem nejlepší. Ale také je napůl člověk. Umí se uvolnit, bavit se. Když člověk překousne, že se dozví spoustu věcí o sobě, je Noam přítel do nepohody. Nesedí v rohu a nečeká, až někdo provede nějakou nepravost. Zvládne si ze sebe dělat legraci, pokud je opodstatněná. Co ovšem nezvládne, je dělat kompromisy. Přeci jenom si dal pořádnou práci s tím, aby našel všechny důkazy a podíval se na věc z každé stránky, tak by měl být on ten hlavní, kdo bude o záležitostech rozhodovat. Nemá problém to vyslovit nahlas. A Noam si opravdu dal práci najít všechny důkazy, protože musí být nejlepší. Ani to nebere jako špatnou věc. Je plný ideálů a musí se toho ještě hodně naučit, ale to dělá rád, takže se na to vlastně těší.