top of page
Re.jpg
Valentina.jpg

HRÁČ: Rice

BOŽSKÝ RODIČ: Re

DATUM NAROZENÍ: 10. 8. 2003

POSTAVENÍ: Voják

KA: Sup bělohlavý

PŘÍCHOD DO TÁBORA: květen 2019 - 0 let služby

FACECLAIM: Ashley Benson

RODINA: Vincent Skarsgård

VALENTINA SKARSGÅRD

VZHLED

Drobná dívka, která se svým vzhledem a průměrnými sto šedesáti osmi centimetry, nikdy nevyčnívá z davu. Výrazné ženské křivky na ní nenajdete, ale čím se může pyšnit, je její uzoučký pas, štíhlé paže a nohy, které vypadají o dost delší než ve skutečnosti jsou, díky její oblibě nosit kalhoty s vysokým pasem. Srdcovitý tvar obličeje jí rámují lehce zvlněné vlasy zlaté barvy s tmavšími kořínky a velmi světlými konečky. Pod hustým, hnědým obočím vykukují pronikavé, bledě modré oči, ve kterých se čas od času zablýskne neplecha. Pokud pohled přesuneme o trochu níže, můžeme si všimnout kulatějšího nosu a plných růžových rtů, jeden koutek vždy zvednutý do lehkého úšklebku. Bledší pleť, jejíž barva jasně odpovídá jejímu původu, není nijak problematická, proto nemá potřebu si na svůj obličej dávat vrstvy make-upu. Pokud chce ale na někoho zapůsobit, což se stává velice málo, hodí na sebe nějakou tu řasenku a oční linku. Vlasy nejčastěji nosí rozpuštěné, nechává je vždy dorůst až do půlky lopatek a pak je zkracuje až po ramena. Pokud v ten den má zrovna chuť nebo jí začnou vlasy hodně otravovat, splétá si je do pevného copu - ať už holandský, francouzský či rybí cop, se svými šikovnými prsty zvládne snad cokoliv.

Jak už bylo zmíněno, základním kouskem jejího šatníku jsou džíny s vysokým pasem v jakémkoliv odstínu modré. Ty vždy kombinuje s jednobarevným trikem či košilí, a bílými teniskami, kterých vlastní asi deset různých páru. Pokud se v ten den ještě cítí extra stylově, přehodí si přes triko s dlouhým rukávem ještě její oblíbené červeného tričko s obrovským nápisem 'Jsem úžasná'. Nemá ráda vzory ani tmavé barvy, takže jí v běžný den v celé černé určitě neuvidíte. Má nevysvětlitelnou alergii proti kostkovaným košilím, pokud tedy někoho v ní uvidí, má extrémní potřebu strhnout košili z dotyčného a podpálit jí. Kromě stříbrných peckových náušnic a jednoho kroužku na vnějším horním okraji pravého ušního boltce, nenosí žádné další šperky. Za levým uchem má ještě vytetovanou půlku malého sluníčka, jejíž druhou půlku vlastní její dvojče. Preferuje sice jednoduché a pohodlné oblečení, ale nemá nic proti ženštějším modelům - sukním, šatům či podpatkám. Líbí se jí esteticky, jen jí tyto kousky přijdou dost nepraktické a proto si je bere jen na slavnostní příležitosti.

POVAHA

Už z očí a postoje této dívky jde poznat, že to není nějaká křehká a naivní ovečka. Valentina, svými známými přezdívaná Tina, se vždy nese se sebevědomím, kterého má tolik, že by ho snad mohla i rozdávat. Ještě s její hroší kůží, kdy jí pomluvy a urážky vlezou jedním uchem dovnitř a druhým hned ven, není její silné ego skoro nikdy v ohrožení. Jako pravé dítě Rea je to rodilá vůdkyně. Touží stát v čele, organizovat, řídit lidi a situace tak, aby se vše hýbalo tím správným směrem a tou nejlepší cestou. Nevadí jí poslouchat povely někoho jiného, ale jen pokud je ten někdo opravdu schopný a ví, co dělá. Pokud není, dává svojí nespokojenost ihned najevo a začne si prosazovat svůj vlastní názor. Je přesvědčena o tom, že ví, jak věci mají být a často předpokládá, že má pravdu, dokud jí někdo nedokáže opak. Není zdaleka úzkoprsá, nevadí ji konfrontace a konstruktivní kritiku přijímá s otevřenou náručí, pokud ten druhý použije ten stejný přístup, jako ona sama - dokáže jí asertivně a objektivně odporovat. Pokud začne druhý být nevěcný či příliš emotivní, začne jí docházet trpělivost, kterou má ale naštěstí dost. Kritiku vnímá jako možnost, jak se od druhého něco naučit a obohatit se, či inspirovat se jeho názory. Může se ostatním lidem zdát jako dost konfliktní a arogantní, jelikož z ní nevyzařuje zájem ani ochota pomoci, ale pravdou je, že nutnost konat dobro a být čestným je v ní zakořeněné. Tak jako nutnost řídit se pravidly a řády, a dohlížet na to, aby je dodržovali i ti kolem ní.. tedy, aspoň těmi psanými. Vše, co vědomě dělá, je s dobrým úmyslem. Zpravidla se chová k ostatním, jak se oni chovají k ní. Nikoho nesoudí podle jeho vzhledu či reputaci, nýbrž si na ně vytvoří vlastní názor až po tom, co onoho člověka pozná.

Jejím koníčkem, které také sdílí se svým bratrem, je dělání neplechy a tropení šprýmů. Přímo si libuje v taškařinách a vylomeninách. Nemá to nic společného s emoční nevyspělostí, jen je v jejím kalendáři každý druhý den apríl. Většinou se jednají o dost neškodné žertíky (jako vejce v botách), ale občas se v ní něco probudí a dokáže vymyslet dost zlomyslnou šaškárnu (jako bolestné odstranění obočí pomocí voskových pásek). Co když se sama stane terčem nějakého kanadského žertíku? Poté nezbývá nic jiného, než soutěžit o to, kdo má převahu. Ale nečekejte, že to bude lehký boj, je totiž nesmírně soutěživá. Miluje dobré výzvy, ať už malé či velké, a nikdy od výzvy dobrovolně neodstoupí, pokud ji už přijme. Tato soutěživost v ní vyvolává nutnost hnát se vždy kupředu, rozvíjet se, zlepšovat se. Jak psychicky (učením se ve škole) či fyzicky (dělání sportu). A také v obou směrech dost vyniká, díky její polobožské krvi a entuziasmu. Přeci jenom její sebevědomí musí z něčeho vycházet. Moc ráda zkoumá svět kolem sebe, objevuje a zkouší nové věci, ve škole přímo hltá nové informace. Je také cílevědomá a vytrvalá, pevně věří, že bude-li mít dostatek času a zdrojů, může dosáhnout jakéhokoli cíle. Pokud si stanoví nějaký cíl, už se nenechá ničím odradit a maká na něm až do konce. Někteří by mohli toto nazvat čistou tvrdohlavostí a také by se nemýlili. Tině se ale tohle slovo nelíbí, a radši tomu říká odhodlanost. I přes svojí energičnost, je to vnitrně poměrně klidná a vyrovnaná osoba - nikdy nikam nespěchá, máloco jí opravdu rozčílí a dokáže zachovat klidnou hlavu i pod velkým tlakem.

Emoce nikdy nebyly její silnou stránkou, jelikož uvažuje většinou racionálně, za pomocí logiky, a při rozhodování nebere v potaz osobní pocity a hodnoty. Přirozeně dokáže vyjádřit radost či smutek, další emoce vnímá, i když jim ne vždy přesně rozumí. Její schopnost prožívat hluboké emoce se ještě zhoršila po 'tom' incidentu a po smrti své matky, po kterých se snažila potlačit všechen strach, úzkost a zklamání, přičemž ztlumila i všechny zbylé emoce. Hlavně jí dělá velký problém orientovat se v citech ostatních. Dokáže být tím pádem dost necitlivá a bezohledná při zacházením s pocity druhých. Tuto "slabost" nevědomky zakrývá neustálými vtípky, které nejsou vždy vtipné a vhodné, a dobrým smyslem pro humor, který je mnohdy na pomezí jízlivosti a sarkasmu. Je to jasná extrovertka, která vypadá, že má vždy dobrou náladu ve společnosti druhých. Často z ničeho nic navazuje konverzaci s neznámým člověkem, pokud jí přijde sympatický. Na oslavách se dokáže pořádně bavit i pobavit ostatní kolem sebe bez jediné kapky alkoholu. I když je společenská, velice si hlídá své soukromí. Nevadí jí zvědavost, sama je velice zvídaví člověk, ale vadí jí, když se někdo přímo hrabe v jejím soukromí a nezná své hranice. Představa, že by se jí někdo, kromě jejího vlastního dvojčete, dostal do hlavy a pod její kůži jí opravdu děsí. Valentina je člověk, k jejímuž srdci se velice těžce dostanete - 'známých' má hodně, ale pravých přátel málo. Ale pokud se to již stane, bude to snad váš nejvěrnější a nejloajálnější přítel, kterého kdy budete mít. Bude vás vždy podporovat, koutkem oka na vás dohlížet a snažit se vás chránit. Nedokáže vám vždy nabídnout emoční podporu při těžkých časech, ale za to vám pomůže dostat se ke kořenu vašeho problému a vyřešit ho. I když se proti vám obrátí celý svět, tak bude stát na vaší straně.. stejně jako to je u jejího dvojčete a nejlepšího kamaráda, Vincenta, za kterého by jednoznačně obětovala všechno, sebe.. i ostatní pro to, aby zůstal zdravý a šťastný. Romantickým vztahům se úplně vyhýbá, nemají pro ní žádný význam, jelikož jí nenabízejí příležitosti k růstu. Ani nepotřebuje člověka, na kterého se vždy může spolehnout, sdílet s ním svoje vnitřní pocity.. vždyť už někoho takového už dávno má a zná toho člověka jako své boty. Tak proč se namáhat a hledat někoho nového, když ani neví, jestli ten dotyčný zůstane? Pokud by nebyla přímo magnetem přitahující všelijaké agresivní nadpřirozené bytosti, určitě by se v budoucnosti stala tou ženou, která se provdá za svojí vlastní kariéru. 

HISTORIE

This is your life
Don't play hard to get

„Máme pro vás překvapení, maminko. Budete mít dvojčata!“

Starobylý egyptský bůh slunce a vládce všech ostatních bohů si matky svých polobožských dětí volí velice obezřetně. A Sigrunn byla dle jeho názoru tou pravou. Tato světlovlasá žena byla norskou policistkou a díky mnohým jejím zásahům bylo zachráněno několik životů a odhaleno nespočet zločinů i jejich pachatelů. Lpěla na své práci a právě proto byla i přes svůj půvab sama. Žádný muž s ní dlouho nevydržel, poněvadž na první místo vždy stavěla svoji práci – tedy společnost a ty, kterým pomáhala. Co však náhoda nechtěla, nestala se matkou jednoho jeho dítěte, nýbrž hned dvou. Románek se zlatovlasým Vikingem netrval dlouho, zato však byl pekelně vášnivý a zanechal po sobě něco, co mělo Sigrunn přinést velkou radost, ale i smutek.

Zmizel stejně rychle, jako se objevil, aniž by jeden z nich tušil, že je těhotná. O pár měsíců později zažívala jednu ze svých ranních nevolností a pomaličku začínala chápat, jak se věci mají. Tehdy se setkali znovu. Ze svého domu uprostřed ničeho se vypravila do gynekologické ordinace, aby si od doktora nechala potvrdit, co už sama dávno instinktivně věděla. Totiž, že uvnitř jejího těla roste nový život. Měla strach. Která budoucí matka nemá? Zvlášť, když na toho maličkého měla být sama. Byla však odhodlaná to zvládnout a ani na vteřinu nepomyslela na potrat. Parkovala u domu a jelikož už byla tma a málokdo ji jezdil navštěvovat, tmavá silueta u domu ji znepokojila. Přirozeně vytáhla zbraň, pomalu vystoupila a prozatím dělala, že o neznámém neví. Dokud se před ním nerozzářilo tlumené oranžové světlo zdánlivě vycházející odnikud. Zamířila na něj pistolí, ale známý medový hlas ji přiměl ji dát dolů. Byl to on. Ten, do něhož se neprozřetelně a bezmezně zamilovala. Vzala ho dovnitř, srdíčko jí bušilo, jakoby běžela maraton, a byla jako na jehlách. Něco ji nutilo mlčet a na nic se neptat, takže jim oběma udělala čaj a poté se spolu posadili ke stolu. Řekl jí, co je zač. Nechtěla tomu věřit, ale stačila malá ukázka jeho moci, aby pochopila, že tu skutečně jsou věci lidem nadřazené a neznámé. Což znamenalo, že čeká dítě s bohem. S vládcem bohů. Narazila na nejrůznější situace, kterými prošla s chladnou hlavou, a tohle jedna z nich být neměla. Byl to pro ni neuvěřitelný šok, že hodnou chvíli nevěděla, co mu na to má říct. Nechtěla poslouchat nic o tom, že jim bude hrozit nebezpečí. Nic o žádném Táboře Nilu, kde bude jejich dítě v bezpečí. Ani nic o tom, že ačkoliv se mu vskutku zalíbila, nemůže s ní zůstat. Strávil s ní celou noc, dokola a dokola jí vysvětloval vše, co už několikrát slyšela, a těsně nad ránem odešel.

I ain't no dumb blonde
I ain't no stupid Barbie doll

Oba sourozenci byli rošťáci. Všechno museli prozkoumat, okusit, zjistit. Bylo jedno, která ze zlatých hlav rozbila vázu – stejně by se přiznali oba nebo ani jeden. U nich nefungovalo takové to, kdy se jeden sourozenec snaží svůj průšvih shodit na toho druhého, ne. Jeli v tom spolu a když ne, dělali, že ano. Možná proto byli i ve škole postrachem všech učitelů. Šikovní byli, to ano, ale co občas vyváděli… A než si řeknete „Ale to je porušování pravidel, ta mají chránit!“, uvědomme si prosím, že nikde ve školním řádě se nepíše „zákaz házení chleba s máslem na strop během soutěže o to, komu se prvnímu povede ho přilepit“. Nebo „zákaz vytopení školních záchodků, protože nešlo spláchnout celou roli toaletního papíru“. Ano, obojí se jim povedlo. A víc než jednou. Každopádně, nepíše se to tam. Tudíž co není zakázáno, to je dovoleno. A ačkoliv tam pochopitelně je zákaz ničení školního majetku, nic z toho oni neudělali. Všechno, co kdy provedli, se dalo vrátit, případně jednoduše opravit nebo uklidit. Na druhé straně totiž kdykoliv někoho uviděli podvádět při testu (a že na to měli čich!), pokaždé si dotyčného vzali pěkně stranou a řekli mu, že by to dělat neměl, protože to není fér vůči ostatním. Pokud si dal říct, nechali to být. A pokud ne… Inu, podělili se o to s „paní včelkou“. I přes jejich mnohé vtípky a patálie je měli učitelé rádi. Pilně se učili a vždycky kolem nich sálala dobrá energie. Něco jako šikana nemělo šanci. Jeden nový kluk, který neznal místní poměry a také propadl, takže byl starší a větší než ostatní, se pokusil vytlouct z jednoho spolužáka nějaké peníze, ale sourozenci ho přivedli k rozumu. Také tu byl každoroční boj o předsednictví třídy. Jen, co byli dost staří na to, aby se tento post zavedl, okamžitě se probrala jejich přirozená soutěživost a touha po vůdcovství. Byl to doslova a do písmene souboj titánů. A nutno podotknout, že nakonec nevyhrál ani jeden a vlastně oba. Učitelka se rozhodla volby raději zrušit a aby se něco podobného neopakovalo i příští rok, dohodli se, že se budou střídat a že Tina má jakožto dáma přednost.

Watching as the flames get higher
I've always liked to play with fire

Žili si velice spokojený život bez zádrhelů, jejich máma na ně mohla být pyšná a jejich otec vlastně také, byť neměli ponětí, kdo jím je. Sigrunn jim vždycky jen řekla, že byl moc krásný (a že to po něm zdědili) a hodný, ale že spolu nemohli zůstat. Na jejich protesty, že přeci s ní čekal dítě, se jen usmála a prohlásila, že je to daleko složitější a že to jednou pochopí. Dost je to štvalo, ale nezbývalo jim než se s tím jednoduše smířit.

Bylo jim třináct a byli sami doma. Nebylo to poprvé, byli dost samostatní a společně se o sebe dovedli postarat. Sigrunn byla v práci, měla těžký případ a jezdila domů pozdě celý poslední měsíc. O tom se dozvěděl jeden z těch, s nimiž kdysi měla tu čest. Tehdy byla ještě mladinká, byl to jeden z jejích prvních případů. Toho muže obvinili z únosu a vraždy dvou dětí. Soud mu uložil ústavní léčbu a šestnáct let za mřížemi, jenže ho propustili díky dobrému chování dřív. Celou tu dobu ho živila zášť vůči té mladé policistce, které se chtěl pomstít. Nebýt jí, nikdy by se na něj nepřišlo. Ani jeho schopný advokát, který ho bránil pomocí duševní choroby, ho z toho nevysekal, důkazy ukazovaly přímo na něj. Sledoval ji, zjistil, kde bydlí, kde přesně pracuje, kdy se vrací domů, kdy odjíždí… A zjistil, že má pěknou mladou dcerku. Sigrunn ji vozila asi týden do školy samotnou, poněvadž byl Vinnie nemocný a zůstával doma, a právě tehdy si mstitel zjišťoval časy jejích příjezdů. Proto o Tinině bratrovi neměl nejmenší tušení.

Naskytla se mu příležitost a rozhodl se jí využít. Původní plán zněl vloupat se, rozbít pár věcí a unést Tinu. Jenže když ji tam uviděl tak bezbranně sedět na pohovce v obývacím pokoji, nemohl odolat. Vyrazil k ní, chytil ji za obě zápěstí a začal na ni nalehávat, snažíc se z ní strhnout oblečení. Blondýnka vyděšeně vyjekla a tím přivolala Vinnieho, který byl hned vedle v kuchyni a mazal jim sendviče. Vinnie přiběhl a pohled, který se mu naskytl, se mu měl vrýt hluboko do paměti. Později si vzpomněl jen na to, jak zakřičel jméno své sestřičky, plameny a smrad spálené kůže a masa. Muž od Tiny odskočil a s agonickým řevem padl na zem a začal se převalovat. Vinnie ho podpálil pomocí Pyrokinesis, která nezachvátila zbytek domu jen díky tomu, že se soustředil jen na něho a moc, moc chtěl, aby jeho milovanou sestřičku nechal být. Brzy se hýbat přestal a nakonec zhasly i plameny. Příšerně to tam smrdělo a oba byli neuvěřitelně vyděšení. Sigrunn přijela až o hodinu později a hned po tom, co našla ohořelé tělo, běžela nahoru do jejich pokoje, aby je tam našla schoulené k sobě se zaschlými slzami na tvářích. Tiše jí pověděli, co se stalo. Sigrunn ohledala ostatky jeho těla a za domem našla zaparkované jeho auto tak, aby ho hned nespatřil ten, kdo k domu přijíždí. V něm byly i doklady toho muže, které jí umožnily ho identifikovat jako jednoho z jejích zatčených, jež pohnala k soudu. Dětem nic neřekla, jeho těla se zbavila a rozhodla se, že je čas na Tu diskuzi.

It'll take you all your time and money
Honey you'll survive

Dozvědět se, kdo je jejich otec, za jiné situace, než byla tato, asi by se smáli a nevěřili jediném slovu. Jenže vzhledem k tomu, že na vlastní oči viděli, jak Vinnie podpálil toho násilníka, nedělalo jim to zase takový problém. Trvalo několik hodin, než jim vysvětlila úplně vše. Rozhodla se, že jim nebude nic tajit a řekne jim vše, co jí před čtrnácti lety pověděl Re. Zůstali vzhůru celou noc a Sigrunn jim vyprávěla příběhy z egyptské mytologie, o níž se tak trochu dříve zajímala po tom, co zjistila, kým Re je, dokud oba neusnuli.

Po tomto nepříjemném zážitku a velkém odhalení byli sourozenci nějakou dobu jako vyměnění. Ve škole byli daleko klidnější, skoro až zakřiknutí a málomluvní. I prospěch se jim zhoršil, až se učitelé začali vyptávat, co se děje. Pro ně i pro všechny ostatní ve třídě to bylo nevysvětlitelné a náhlé, ale jak Vinnie, tak Tina zarytě mlčeli o tom, co se jim stalo. Sigrunn byla pozvána na schůzku s třídním, kterému vysvětlila, že zemřela její matka, jejich babička, kterou měli moc rádi, a proto jsou z toho tak smutní a přepadlí. Za pár týdnů se vše vrátilo do normálu. Měli totiž něco nového, na co mohli upnout svoji pozornost. Sigrunn je začala učit sebeobraně. Chtěla, aby byli schopní se o sebe postarat, poněvadž jí jednak došlo, že vzhledem k její práci mohou být v nebezpečí, jednak si uvědomila, že jim bude hrozit nebezpečí i od příšer. Nabídla jim, že je bude učit i střílet – tajně, vzadu v lese. To oba razantně odmítli, v čemž se plně promítla jejich vrozená vlastnost věrnosti zákonům a pravidlům. Nemají ani zbrojní průkaz, nejsou ani zletilí a nic, dokonce ani určité nebezpečí hrozící ze stran příšer, podle nich neospravedlňovalo to, že by je učila střílet. Nehledě na to, že tím chtěli chránit i matku samotnou – kdyby se na to přišlo, riskovala by velké problémy v práci a klidně i vyhazov, ne-li něco horšího. Nicméně v rámci sebeobrany neměli námitek, vždycky byli ve sportu šikovní i bez velkého tréninku. A teď už i věděli proč.

Bohužel, jejich růžové období netrvalo moc dlouho. Mezitím Vinnie i Tina dokončili čtyřdenní kurz základních silničních pravidel a první pomoci, který musí v Norsku každý mít, pokud chce mít řidičský průkaz, jen co byli dost staří. Sigrunn je pak mohla brát na malé výlety, při nichž oba řízení trénovali, tudíž už v šestnácti věděli, jak se auto ovládá i většinu silničních pravidel. To ani nevěděli, jak moc se jim to bude hodit. Jednoho pozdního odpoledne se na příjezdové cestě jejich domu objevilo otřískané auto. Z něj vystoupila nahrbená osoba podle siluety nejspíš ženského pohlaví. Dobelhala se až ke dveřím a zazvonila na zvonek. Naštěstí otevřela Sigrunn a pruh světla odhalil ženskou tvář zkřivenou bolestí a dlaň od krve, kterou si přidržovala na břiše. Okamžitě ji pustila dovnitř, vedouc ji do obývacího pokoje a nakazujíc Vinniemu, aby přinesl desinfekci, a Tině, aby přinesla ručníky a vodu. Neznámá žena zasípala, že se vracela do města, ale začala rodit a že má příšerné bolesti a že je tohle první dům, na nějž po cestě narazila. Sigrunn chtěla zavolat záchranku, ale neznámá rodička jí telefon prakticky vyrazila z ruky a zasyčela, že jim nevěří. To byl hned druhý důvod pro Sigrunninu podezřívavost. Věděla, že tu sice jsou na samotě, ale že pár kilometrů dál po cestě stojí ještě jeden dům, na který by narazila dříve. Nicméně si řekla, že si ho možná nevšimla, jak spěchala, a její mateřský instinkt u ní vyvolával soucit s rodící ženou v bolestech. Byla to chyba.

Jenom co se oba sourozenci ocitli ve dveřích s příslušnými věcmi, tvář ženy se naprosto proměnila. Oči se podbarvily krví a hladově zíraly na dva zlatovlasé polobohy, zpoza rtů vykukovaly tesáky dlouhé a ostré jako nože a její tělo se začalo dosti divným způsobem zvětšovat a tvarovat. Sigrunn od ní s hrůzou odskočila a zakřičela na své děti, aby utekly, že v autě najdou všechno, co budou potřebovat, a sama sáhla po rezervní pistoli, kterou měla schovanou v jednom ze šuplíků. Nechtělo se jim utéct a nechat tam matku samotnou, ale stačilo, aby po nich vyštěkla, ať okamžitě zmizí, a zmizeli. Obyčejná pistole byla Sigrunn k ničemu, avšak podařilo se jí chiméru zdržet a umožnit tím útěk jejích dvou milovaných dětí.

Stay alive for the good times
Stay alive through the bad

Hodiny a hodiny jeli, co nejdál mohli. Občas se za volantem vystřídali a téměř nemluvili, ačkoliv jim po tvářích pár slz sjelo, jakmile si uvědomili, že už matku nejspíš nikdy neuvidí. Stále doufali – je přece silná a určitě se jí povede utéct, jenže… Jejich polobožská intuice jim pravdu prozradila, byť ji nechtěli slyšet. Zastavili až na benzínce, když jim začala svítit kontrolka, že jim dochází benzín. Měli velké štěstí, že je po cestě nezastavila policejní hlídka. To by si moc nepomohli. Netušili, kde jsou nebo kam odtud půjdou. Byli vystrašení, smutní, hladoví a byla jim zima. V kufru našli v tajné přihrádce dva batohy – jeden pro Tinu, druhý pro Vinnieho. Kromě obnosu peněz v nich bylo i šikovně smotané náhradní oblečení, tenká bunda z dobrého izolačního materiálu, hygienické potřeby a mimo jiné i falešné doklady prokazující jejich totožnost jako devatenáctiletých i falešné řidičské průkazy. Nelíbilo se jim to, nechtěli je použít, ale věděli, že bez nich budou v háji. To samé platilo pro auto. Neměli k němu oprávnění, ale co mohli dělat?

Převlékli se, natankovali a v obchodě na benzínce si koupili jídlo a vodu na dalších pár dní. Byli ztracení a i když si už podle mapy a cedulí zjistili, kde přesně se nachází, neměli ponětí, kam půjdou. To mají zbytek života strávit na útěku před příšerami nebo co? Proč tohle vůbec jejich otec dovolil? Neměl by své děti chránit? A ženu, se kterou je má? Tyhle otázky jim běžely hlavami i nadále, když jezdili křížem krážem od benzínky k benzínce a zvládli se i pohádat, jak byli frustrovaní z toho všeho. Dokud se jim jedné noci, kdy přespávali v autě, nezjevil sám Re.

„Mrzí mě to. Vaše matka je mrtvá. Bojovala statečně, avšak chiméra, jež vás našla, byla příliš silná… Ne, Vincente, nemohl jsem pomoct, je zapovězeno narušovat rovnováhu takovými zásahy. Dobře mě teď poslouchejte. Existuje místo ve Spojených státech, v Kalifornii, kde budete v bezpečí a nebudete sami. Takových, jako jste vy, je víc. Nesete naši krev, jste našimi potomky. To místo se nazývá Tábor Nilu a leží na ostrově Santa Rosa. Musíte se tam dostat. Neměl bych, ale…“ a podal jim obálku s letenkami. „Věřím ve vás.“

A s tím zmizel jako pára nad hrncem. Vinnie vzteky máchl rukou do vzduchu, kde ještě před chvílí stál jejich otec, a pak si kecl na zem na bobek a rozplakal se. Tina pár vteřin zírala na to samé místo, než si sedla vedle něj a objala ho. Potřebovali to. Potřebovali chvilku, kdy si dovolí brečet a být spolu, než nastoupí do auta a odjedou. Sebrali se a na letadlo nastoupili. Museli přestoupit a v jeden moment měli podezření, že je sleduje podivná skupinka mladých holek, ale setřásli je v davech v letištní hale. A tak se jim povedlo dostat až do Kalifornie. Dopravili se až na pobřeží, u něhož měl ten ostrov ležet, ale hodnou dobu netušili, jak se na něj mají dostat, dokud je nějaké jejich vnitřní tušení nedotáhlo až přímo na pláž, kde se schovávaly magické loďky. Ty je odvezly do Tábora Nilu.

DOVEDNOSTI

SÍLA

RYCHLOST

OBRATNOST

VÝDRŽ

MYSL

PSANÍ HIEROGLYFŮ

UMĚNÍ

RITUÁLY

LÉČITELSTVÍ

▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

BOJ BEZE ZBRANĚ

BOJ S MEČEM

BOJ S KOPÍM

BOJ SE SEKEROU

BOJ SE ZBRANÍ

STŘELBA Z PRAKU

STŘELBA Z LUKU/KUŠE

STŘELBA Z PISTOLE

STŘELBA Z BROKOVNICE

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

SCHOPNOSTI

PYROKINESIS

SHAPESHIFTING

LEVITATION

PERSUASION

PHARAOH'S RAGE

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

KA

TJØL

DRUH: Sup bělohlavý

POVAHA:

Tjøl je Tinina extrémnější verze. Jeho povaha je doslova proměnlivá jak počasí - je extrémně náladový. Pokud je slunečno nebo za celý den vykoukne aspoň jednou slunce, stane se přímo Matkou Terezou. V ten den je dobrosrdečný, laskavý, ochotný. Všem chce pomáhat, všechny motivuje, šíří lásku a svojí dobrou náladu. Pokud je špatné počasí a prší, začne být nevrlý a jeho slova začnou přetékat sarkasmem. Všechno a všechny kolem sebe kritizuje. Těžko říci, jestli to též dělá s dobrým úmyslem nebo jen chce ostatní bezdůvodně provokovat. Dokáže být i dost agresivní, pokud se mu něco opravdu nelíbí. Jeho stálou vlastností je ukecanost. Opravdu je nerad sám, a vždy chce být ve společnosti někoho, klidně to může být i monolog. Svou hubu dokáže zavřít jen pokud zrovna (tajně) odposlouchá konverzace druhých, do kterých mu nic není, protože opravdu moc miluje drby. Dalšími stálými vlastnostmi jsou nezávislost a neovladatelnost, dělá si vždy co chce, kdy chce a nikdy se nenechá nikým komandovat. Nejraději sedí někde na přímém slunci a jediné, čeho se opravdu štítí, jsou malé a uzavřené prostory.

tjol.jpg

MAJETEK

• Xiphos s čepelí z božského bronzu

• Nůž s čepelí z božského bronzu

LEKCE

Boj s mečem #1 [květen 2019]

VÝPRAVY

Zatím žádné.

GALERIE

bottom of page